Hlavní rozcestník
Důležité odkazy

- EQAVET
- NPI ČR
- Senovážné náměstí 25, 110 00 Praha 1
Školský zákon počítá s tím, že činnost žáka při praktickém vyučování může subjektu, u něhož je vykonávána, přinášet hospodářský prospěch. Proto se zavádí pojem produktivní činnost žáka, který školský zákon v § 122 odst. 1 vymezuje jako činnost, která přináší příjem (rozumí se subjektu, u něhož je praktické vyučování vykonáváno) a která je tedy z hlediska ekonomického prací.
Definičním znakem produktivní činnosti je tedy reálný příjem z této činnosti a za produktivní nelze považovat např. reálné výrobky vytvořené pouze pro cvičné účely.
Žák není při výkonu praktického vyučování nebo praktické přípravy (viz kritérium 4) zaměstnancem subjektu, u něhož praktické vyučování nebo praktickou přípravu vykonává. Minimální výše odměny za produktivní práci je ovšem odvozena od minimální mzdy – měsíční odměna za produktivní činnosti po stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy.
Odměnu poskytuje žákovi škola nebo firma podle toho, komu plynou z produktivní činnosti příjmy.
Odměnu může proplácet žákům firma přímo. Často ji ale proplácí škola, protože má pro vyplácení odměn žákům zavedený systém. V tomto případě škola firmě fakturuje celkové odměny za daný měsíc a nejedná se o náklad školy, která je pouze zprostředkovatel výplaty odměn.
Daňové a právní aspekty:
Pro firmu:
Pro žáka:
Vykonává-li se praktické vyučování ve škole, stanoví v souladu s výše uvedenými pravidly konkrétní výši odměny žáka ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti. Stanovit pro tentýž rozsah produktivní činnosti odlišnou výši odměny tak lze pouze v případě odlišné kvality produktivní činnosti. Školský zákon neumožňuje zohlednit v odměně prospěch nebo chování žáka. (To však neznamená, že nelze do výše odměny promítnout například úroveň jednání žáka se zákazníky, která může mít vliv na hodnocení chování žáka i na kvalitu jeho produktivní činnosti.).
Pokud žák vykonává produktivní činnost ve firmě, nemá ředitel školy, o jejíhož žáka se jedná, možnost ovlivnit výši odměny.
V praxi mohou tyto odměny – při výši např. 200,- Kč týdně – připadat žákům spíš jako kapesné. Školy navíc mají poměrně velkou administrativní zátěž s jejich výplatou. Informace nebo statistika o tom, kolik škol a oborů je pravidelně využívá, chybí. Zaměstnavatelé proto častěji jako motivační nástroj pro zvýšení zájmu žáků o obor používají formu stipendií a motivačních příspěvků. Na motivační příspěvky se nevztahují omezení spojená s odměnou za produktivní práci a jejich výši lze vázat na další požadavky na docházku, prospěch apod. (kritérium 10).
Seznam kritérií pro studijní a pracovní podmínky: