Školský zákon počítá s tím, že činnost žáka při praktickém vyučování může subjektu, u něhož je vykonávána, přinášet hospodářský prospěch. Proto se zavádí pojem produktivní činnost žáka, který školský zákon v § 122 odst. 1 vymezuje jako činnost, která přináší příjem (rozumí se subjektu, u něhož je praktické vyučování vykonáváno) a která je tedy z hlediska ekonomického prací.
Definičním znakem produktivní činnosti je tedy reálný příjem z této činnosti a za produktivní nelze považovat např. reálné výrobky vytvořené pouze pro cvičné účely.
Žák není při výkonu praktického vyučování nebo praktické přípravy (viz kritérium 4) zaměstnancem subjektu, u něhož praktické vyučování nebo praktickou přípravu vykonává. Minimální výše odměny za produktivní práci je ovšem odvozena od minimální mzdy – měsíční odměna za produktivní činnosti po stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy.
Seznam kritérií pro studijní a pracovní podmínky: