Ředitel školy může ve smlouvě o obsahu, rozsahu a podmínkách konání praktického vyučování (viz kritérium 1) stanovit podmínky přijatelné pro školu i zaměstnavatele tak, aby byla zajištěna kvalita poskytování praktické přípravy. Od zaměstnavatelů není v ČR formálně požadována žádná spoluzodpovědnost za odborné vzdělávání.

Novela školského zákona v § 57 s účinností od září 2017 explicitně stanovuje povinnost školy „vyvinout úsilí spolupracovat se zaměstnavateli při vytváření předpokladů pro výkon povolání nebo pracovní činnosti, je-li to s ohledem na obor vzdělání vhodné a možné“ a vytvořit poradní sbor ze zaměstnavatelů za účelem spolupráce.  

Do působnosti Hospodářské a Agrární komory podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona č. 301/1992 Sb. patří „podílet se na odborné přípravě k výkonu povolání a podporovat školská zařízení zřízená k tomuto účelu“.

V roce 2016 došlo k uzavření dohody mezi MŠMT a klíčovými zástupci zaměstnavatelů (Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Agrární komora ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR) o rozdělení odpovědnosti za jednotlivé oblasti počátečního odborného vzdělávání podle souvisejících skupin oborů vzdělání.

Doporučení MŠMT k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách konání praktického vyučování realizovaného na pracovištích fyzických či právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání, uvádí příklady povinností obou stran. Pokud se zaměstnavatel rozhodne přijímat žáky na praxi, musí respektovat ustanovení zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví (viz kritérium 7).