Mobilitu lze chápat jako pracovní nebo studijní stáž, která probíhá v jiné zemi nebo v jiném vzdělávacím kontextu než v tom, na který je její účastník zvyklý. V některých zemích je běžnou součástí počáteční odborné přípravy všech žáků a počítají s ní i strategické dokumenty, jinde spíše nadstandardem jen pro některé žáky, který vzdělavatelé zajišťují prostřednictvím projektů (školy často využívají programů Erasmus+, Fondy EHP či programů různých nadací či fondů (např. Česko – německý fond budoucnosti), dotačních programů krajů, projektů přeshraniční spolupráce a spolupráce partnerských měst či krajů.  

Evropská komise již delší dobu usiluje o to, aby mobility byly delší než jeden měsíc a účastnilo se jich více osob (dle Doporučení Rady EU o odborném vzdělávání by to do roku 2025 mělo být alespoň 8 % studentů v odborném vzdělávání, do roku 2030 jsou cíle ještě výrazně vyšší, protože zkušenost s mobilitou ve vzdělávání by mělo mít alespoň 23 % absolventů vysokoškolského vzdělávání a vzdělávací mobility v zahraničí by mělo využít alespoň 12 % účastníků odborného vzdělávání a přípravy.

Je nezbytné, aby každá stáž měla kvalitní cíle a obsah (viz. např. Standardy programu Erasmus v oblasti vzdělávání dospělých, odborného vzdělávání a přípravy a školního vzdělávání) srozumitelně popsaný prostřednictvím výsledků učení (kritérium 2). Znalosti, dovednosti a kompetence, které účastník stáže v zahraničí získá, mu na místě ohodnotí mentor přijímající organizace a po návratu mu je vysílající organizace uzná podle domluvených kritérií a parametrů tak, aby se jeho vzdělávací cesta v domovské zemi neprodloužila. Je proto nezbytné, aby spolu přijímající a vysílající organizace komunikovaly již ve fázi příprav a aby bylo zřejmé, co se na stáži odehraje. Znát obsah stáže musí také její účastník, stejně tak jako kritéria a způsoby hodnocení.  

Zahraniční stáž by měla mít dopad na více skupin, měla by vést k rozvoji organizace jako celku, nejen žáků nebo pracovníků, kteří se stáže účastní. 

Virtuální nebo kombinované (tzv. blended) mobility jsou zajímavou příležitostí, kterou lze využívat jako doplněk běžné, fyzické mobility, a to jak pro žáky, tak pracovníky. Kombinované mobility se skládají z fyzické a virtuální části (tj. z výjezdu do zahraničí a z aktivity realizované pomocí digitálních technologií), přičemž obě části by měly tvořit logický celek a jejich náplň by měla být popsána pomocí výsledků učení.  

Mezi výhody patří zapojení většího počtu účastníků (včetně těch, kteří se vycestovat bojí nebo se necítí dobře jazykově vybaveni), ale také např. úspora peněz i životního prostředí či možnost “podívat” se do míst, kde by osobní přítomnost nebyla možná.