Plánování a realizace spolupráce mezi školou a firmou jsou podchyceny ve smlouvě, jejíž povinné náležitosti stanoví § 12 vyhlášky 13/2005 Sb. o středním vzdělávání ve znění pozdějších předpisů (poslední aktualizace 1. 9. 2024).
Ke smlouvám mezi školou a zaměstnavatelem vydalo MŠMT v dubnu 2016 doporučení MŠMT, které blíže vysvětluje kontext i jednotlivé výše uvedené náležitosti smlouvy.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne spolupracovat se školou a přijímat žáky na svá pracoviště, musí kromě ustanovení zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví (viz kritérium 7) (BOZP, pracovní podmínky mladistvých) respektovat i školskou legislativu viz vyhláška č.13/2005, která stanovuje počet žáků, které může vést jeden instruktor, nebo školský zákon 561/2004 Sb., který stanovuje např. počet hodin pracovní doby žáků.
Z náležitostí smlouvy je patrné, že při dlouhodobé spolupráci se některé podmínky a ujednání každoročně opakují, a některé se naopak mění. V praxi lze tuto situaci řešit buď tak, že se pro každý školní rok uzavře nová smlouva, nebo tak, že se podmínky spolupráce trvalejšího rázu podchytí v rámcové smlouvě a specifika pro daný rok či pololetí budou řešena formou dodatku (počty žáků, časový rozvrh, místo konání praktického vyučování, pověření instruktoři, konkretizace vzdělávacího obsahu atp.).
Řádně uzavřená smlouva mezi školou a firmou je pro školu podmínkou, aby mohla žáka umístit na firemní pracoviště, a pro firmu jednou z podmínek čerpání daňových zvýhodnění (viz kritérium 10) pro podniky, které jsou aktivně zapojeny do odborného vzdělání.
Seznam kritérií pro studijní a pracovní podmínky: