Nahlásit chybu
Navrhnout vylepšení
EQAVET
Search
  • Hlavní stránka
  • Kvalita odborného vzdělávání
    • Ve škole
    • U zaměstnavatele
    • Ve vzdělávacím systému
  • Nástroje
    • Hodnocení podmínek praktického vyučování
      • Evaluační nástroj pro školy
      • Checklisty
    • Spolupráce škol a zaměstnavatelů
      • 14 kritérií pro kvalitní spolupráci
      • Návod pro zaměstnavatele
    • Modulární výuka
      • Checklist podmínek
      • Kroky pro zavedení modularizace
      • Metodika: jak na moduly ve škole
    • Vzájemné učení a hodnocení
  • Zkušenosti s kvalitou
    • Kvalita na českých odborných školách
    • Zajišťování kvality v zahraničí
    • Modulární výuka
    • Žákovské e-portfolio
  • O nás
    • Co je EQAVET
    • Kontakt

Výuka řemesel pomocí modulů: zkušenost z Olomouce

modularizace  z praxe

Olomoucká střední škola nastoupila cestu modularizace, aby propojila teorii s praxí. Kromě toho posiluje odolnost studujících s pomocí postupových zkoušek. Lítací mistři zase koordinují spolupráci s firmami. 

Střední škola polytechnická v Olomouci vzdělává přibližně 700 žáků a žákyň v 16 oborech vzdělání ve stavebním, strojírensko-automobilním, dřevařském a obchodním směru. Škola je řadu let také centrem celoživotního vzdělávání a je autorizovanou osobou pro 32 profesních kvalifikací Národní soustavy kvalifikací (NSK).

V posledních letech se však rozhodla opustit zajeté koleje tradiční výuky a začít s modularizací s cílem pevněji propojit teoretické znalosti s praktickými dovednostmi. Změny odstartovaly nejprve v oboru Truhlář, ke kterému se ve školním roce 2025/2026 přidal i obor Malíř. Jak ukázal květnový workshop EQAVET (2026), zavedení modulů s sebou přináší prokazatelné úspěchy, včetně větší motivace žactva.

Jeden vyučující propojí teorii s praxí

Hlavní změna spočívá v personálním propojení odborné teorie a odborného výcviku, které učí jeden pedagog či pedagožka. V dílnách je takto možné navázat na to, co se probíralo v lavicích, a přímo při práci ověřit, zda žáci a žákyně rozumí technologickým postupům a materiálům. Eliminuje se tak časová prodleva mezi teorií a odborným výcvikem. Pro vyučující je tento způsob výuky náročnější na přípravu a vyžaduje od nich odbornost v teorii i praxi zároveň.

Škole se také daří aktivizovat a motivovat žactvo pomocí moderních technologií: v oboru Malíř se trénuje míchání barevných odstínů s využitím virtuální reality od Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů ČR.
Postupové zkoušky jako síto

Olomoucká škola se inspirovala Střední školou Brno, Charbulova, a zavedla tzv. postupové zkoušky. Ty se konají již od prvního ročníku, vždy v pololetí a na konci školního roku, a zcela nahrazují klasické zkoušení.

Jak taková postupová zkouška vypadá? Například v nástavbovém studiu oboru Dřevařská a nábytkářská výroba zkouška propojuje předmět Interiér a učební praxi. Žák či žákyně dostanou komplexní úkol, který simuluje reálnou zakázku: musí vytvořit vizualizaci interiéru v programu, zpracovat kalkulaci a sestavit konkrétní nabídku pro zákazníka a výsledek odprezentovat.

Od této změny si škola slibuje včasné odhalení tzv. latentních žáků a žákyň. Ti sice „proplouvají“ jednotlivými ročníky, ale v praxi jim chybí elementární základy, a zpravidla selhávají u závěrečných zkoušek ve třetím ročníku. Závěrečná zkouška je pro mladé lidi v oborech s výučním listem první velkou zatěžkávací zkouškou, protože neabsolvují jednotnou přijímací zkoušku. Průběžné postupové zkoušky tak mohou pomoci budovat u žactva dovednosti, které poptávají zaměstnavatelé: odolnost vůči stresu a neúspěchu a ochotu samostatně a zodpovědně přistupovat k řešení úkolů a výzev.

Zvyšování odolnosti

Právě u postupových zkoušek se ukázala největší slabina studujících – řešení problémů pod časovým tlakem. Na vypracování komplexního úkolu mají totiž pouhé dvě hodiny. Na prvním termínu neuspěla nadpoloviční většina, ale díky opravnému termínu zvládli nakonec zkoušku všichni. Samotní vyučující díky postupovým zkouškám zaregistrovali změnu v zodpovědnosti a přístupu žactva ke vzdělávání.

Lítací mistři: odpověď na potřeby firem

Modernizace výuky se neobejde bez intenzivní spolupráce se sociálními partnery, tedy firmami z regionu. Ty se podílejí na praktickém vyučování, dodávají školám materiál a podporují zavedení postupových zkoušek. Aby komunikace mezi školou, firmou a studujícím fungovala efektivně, zavedla škola v Olomouci tzv. lítacího mistra. Na škole aktuálně působí dva: jejich úkolem je být spojkou mezi školou a všemi firmami, kde probíhá odborný výcvik. Kromě toho poskytují asistenci žákům a žákyním, kteří čelí studijním nebo disciplinárním potížím.

Výhled do budoucna

Zatímco u denního studia je modularizace stále v testovací fázi, v rámci celoživotního vzdělávání (CŽV) dospělých ji škola úspěšně využívá jako standard již od roku 2005. Moduly zde vznikají podle NSK a umožňují škole flexibilně nabízet i obory, které se v denním studiu už finančně nevyplatí otevírat – například obor Kominík.

V počátečním vzdělávání škola plánuje po prvních dvou letech „malých, nesmělých krůčků“ v modulové výuce pokračovat. V letech 2026–2027 chce systém dále rozvíjet u stávajících oborů a postupně vyhodnocovat dopady pomocí zpětné vazby od žactva. Kromě toho škola pracuje na propojení školních vzdělávacích programů Dřevařská a nábytkářská výroba a Obchodník s profesními kvalifikacemi NSK. Škola také nabízí zletilým studujícím možnost získat zkoušku profesní kvalifikace Interiérový poradce.  

V rámci dlouhodobého směřování chce škola nadále propojovat teoretickou výuku a odborný výcvik a ve spolupráci se sociálními partnery více integrovat znalosti do výcviku ve firmách.

Připravila Martina Kaňáková & Aneta Vencovská

22. června 2026

Důležité odkazy

  • Co je EQAVET
  • Kontakt
  • GDPR
EQAVET
  • EQAVET
  • NPI ČR
  • Senovážné náměstí 25
  • 110 00  Praha 1
Financováno Evropskou unií. Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA).  Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.
Všechna práva vyhrazena | 2026