Velmi oblíbený pojem, který se v posledních letech objevuje na pracovním trhu, jsou kompetence. Kompetence jsou určité předpoklady či schopnost vykonávat nějakou činnost, profesi. Kompetentní člověk je ten, který má osvojené určité vědomosti a dovednosti, aby mohl vykonávat konkrétní povolání. Lze ale kompetence měřit? Počítat? Sledovat? Rozhodně ano – a to dle jasně definovaných parametrů. Národní soustava povolání ve spolupráci s MPSV vytvořila přehlednou tabulku, dle které lze jednoduše charakterizovat, a tedy i měřit, nejrůznější „soft skills“, tedy měkké dovednosti zaměstnanců. Pojďme se dnes podívat na kompetence aktivního přístupu.
Co jsou to kompetence k aktivnímu přístupu?
Aktivní přístup je schopnost a ochota zaměstnance tvořit a pracovat i nad rámec pracovních povinností, požadavků a očekávání. Projevem tohoto postoje jsou návrhy zlepšení práce, zvýšení pracovních výkonů a výsledků, nalezení nebo vytvoření nových příležitostí, vyřešení problémů. Aktivním přístupem není myšleno pracovat několikrát v týdnu přesčas. Naopak je podporována efektivita práce během pracovní doby, hledání nových možností, jak zvýšit produktivitu nebo jak zapojit do řešení více kreativity.
Kompetence k aktivnímu přístupu se dají rozdělit do 5 úrovní. Každá z nich se vyznačuje specifickými dílčími přístupy a kompetencemi, jako připravenost k akci, dynamičnost a rozhodnost v jednání, angažovanost nad rámec běžných povinností, vyvinutí úsilí a aktivity důležité k realizaci cíle i přes vzniklé překážky, pozitivní a vstřícné jednání či aktivní předcházení problémům a minimalizace kritických situací.
Na jaké úrovni proaktivního přístupu jste vy?
V první úrovni je zaměstnanec pasivním příjemcem informací a pokynů. Spoléhá na náměty a úkoly, které mu zadají kolegové nebo nadřízení. Sám se nepřidá k řešení úkolu a čeká na vyzvání. Na druhé straně je velmi citlivý na případný neúspěch, který jej od dalších činností odradí.
Druhá úroveň je charakteristická větším zapojením pracovníka, je zde však potřeba jej aktivně motivovat a v práci podporovat. Zaměstnanec je schopen samostatně posoudit, zda zvládne zpracovat daný úkol a pouští se do jeho řešení. Pokud na něj nestačí, je schopen požádat o pomoc kolegy.
Mohlo by vás zajímat: Jak se stát lektorem dalšího vzdělávání?
Ve třetí úrovni pracovník reaguje pozitivně na nabízené možnosti a příležitosti k růstu. Nebojí se neúspěchu, a i přes případné překážky pokračuje v zadaném úkolu a hledá nové možnosti řešení, nové aktivity, postupy a zajímá se o dění spojené s daným úkolem.
Zaměstnanec nacházející se ve čtvrté úrovni kompetencí k aktivnímu přístupu sám aktivně vyhledává nové příležitosti. Je činorodý a zaujímá vedoucí postavení při řešení práce v týmu. Pokud si kolegové neví rady, je rozhodný a aktivní. Díky tomu dokáže postupně překážky i předvídat a vytvářet preventivní opatření.
Pátá úroveň kompetencí je charakteristická přirozenou aktivitou pracovníka, který svůj pozitivní přístup uplatňuje jak v zaměstnání, tak v osobním životě. Zaměstnanec hledá řešení, je schopen aktivity a úkoly hodnotit v dlouhodobém horizontu, je připraven nést osobní riziko případného neúspěchu. Pro pracovníka v tomto stupni je také typické to, že se snaží inspirovat a zapojovat ostatní kolegy a členy týmu do řešení svých úkolů a vytváří pozitivní atmosféru na celém pracovišti.
Proč být proaktivní?
Pro každého zaměstnavatele je důležité, aby měl ve svém týmu kompetentní pracovníky. Kompetencí k výkonu daného povolání může být celá řada, některé bývají odborné, jiné všeobecné. Všechny jsou však nezbytné pro to, aby tým či firma fungovaly a přinášely zisk. Kompetence k aktivnímu přístupu možná nevypadají příliš podstatně, ale jsou. Pokud člověk vyjadřuje zájem o zadanou práci, sám se aktivně o své úkoly zajímá, hledá a je ochoten hledat nová řešení, zlepšuje postavení celého týmu i organizace. Nadřízení pak přirozeně aktivní zaměstnance více akceptují, jsou ochotnější k naslouchání i zpětné vazbě. V neposlední řadě může aktivní zaměstnanec firmě ušetřit peníze, protože zvládne velké množství úkolů vyřešit samostatně. I proto se na výplatních páskách aktivních zaměstnanců častěji objevují odměny.
Rozhovor: Vzdělávat se můžete i v dospělosti. Jak se stát floristou nebo truhlářem?
