Kvalitní škola je příkladem nástroje na podporu kvality vzdělávání na národní úrovni, kterou vyvinula Česká školní inspekce (ČŠI). Popisy kritérií, která jsou v souladu s principy EQAVET, umožňují ředitelům škol posoudit, nakolik jejich škola odpovídá v oblastech i v jednotlivých kritériích popisovanému žádoucímu stavu. Sami tak mohou zjistit, jak si jejich škola vede a kde má největší prostor pro zlepšení.
Kvalitní škola, vyvinutá Českou školní inspekcí (ČŠI), slouží jako nástroj pro hodnocení kvality vzdělávání. Ředitelé škol mohou pomocí tohoto nástroje posoudit, jak jejich škola odpovídá stanoveným kritériím a kde je prostor pro zlepšení. Model „Kvalitní školy“ byl schválen MŠMT v roce 2016 a každoročně aktualizován. Kritéria jsou přizpůsobena pro různé typy škol a školských zařízení (mateřské školy, základní školy i střední školy, domovy mládeže, střediska volného času, dětské domovy atd.) a jsou využitelná jak pro vnější hodnocení, pro potřeby hodnocení prováděné zřizovateli, tak i pro autoevaluaci.
Kritéria kvalitní školy jsou uskupena do šesti základních oblastí:
Na znění jednotlivých oblastí jsou pak navázána hodnoticí kritéria a také jejich popisy, které odpovídají nejvyšší možné úrovni naplnění daného kritéria.
Více informací o Kvalitní škole najdete na:
Česká školní inspekce (ČŠI) se zabývá externím monitorováním kvality a výkonem nezávislé inspekční činnosti. ČŠI je orgánem s celostátní působností a je klíčovým partnerem Národního referenčního bodu pro zajišťování kvality (NRP EQAVET).
ČŠI rovněž poskytuje objektivní informace a podporuje evidence-based řízení vzdělávacího systému. V květnu 2022 vydala Česká školní inspekce studii s názvem České školství v mapách: Prostorová analýza podmínek, průběhu a výsledků předškolního, základního a středního vzdělávání, která se zabývá nejdůležitějšími charakteristikami české vzdělávací soustavy na úrovni okresů v kontextu dat České školní inspekce, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Českého statistického úřadu a dalších veřejných institucí. Platforma vzdelavanivdatech.cz pak nabízí elektronické vizualizace dat pro komfortní práci s důležitými zjištěními.
Výroční zprávy ČŠI každoročně poskytují komplexní hodnocení vzdělávacího systému.Poskytují komplexní hodnocení stavu vzdělávacího systému, kvality a efektivity vzdělávání a prezentuje výsledky vzdělávání dětí, žáků a studentů v ČR.
Od září 2022 poskytuje 14 krajských inspektorátů České školní inspekce (ČŠI) ve spolupráci se 14 krajskými pracovišti Národního pedagogického institutu České republiky (NPI ČR) pod hlavičkou projektu PILOT 14 cílenou metodickou podporu školám navazující na kritéria hodnocení Kvalitní školy.
Od února 2024 je pilotní ověřování realizováno pod názvem KOMPAS (KOordinace Metodické Podpory A Spolupráce). Cílená metodická podpora je poskytována ve všech krajích po dobu 12 až 24 měsíců již 92 zapojeným školám s potenciálem rozvoje.
Myšlenka projektu KOMPAS je postavena na podpoře, která cílí specificky na konkrétní školu a její potřeby či slabé stránky. Ředitel kvalitní školy je vůdčí osobností pedagogického procesu, klíčovou pro kvalitu poskytovaného vzdělávání. Metodická podpora je proto pro potřeby projektu navázána na vybranou oblast č. 2 modelu Kvalitní škola, tj. na Pedagogické vedení školy.
ČŠI společně s vedením školy identifikuje oblasti pro zlepšení, na jejichž základě NPI ČR sestaví pro danou školu personifikovaný balíček podpory, který je konzultován s ČŠI. Důraz je kladen na realizaci opatření a jejich řízení, monitorování a vyhodnocování i na následné přijímání opatření.
Školní inspektoři nabízejí sérii supervizních setkání s ředitelem školy, která mají škole pomoci s udržením zvolené strategie rozvoje a zvýšením účinnosti realizovaných opatření a aktivit. Využívány jsou přitom také další výstupy ČŠI, jako Kvalitní škola.
NPI ČR poskytuje zapojeným školám vhodné informační zdroje, webináře či semináře, konzultace, stáže, ale také kolokvia a poradenství, mj. i formou metodické podpory seniorního kolegy ředitele. Podpora je vždy poskytována v návaznosti na identifikované oblasti, ve kterých má škola příležitost k dalšímu rozvoji.
KOMPAS posiluje u vedení škol schopnost lépe identifikovat potřeby své školy, strategicky plánovat a uplatňovat vhodná opatření i aplikovat získané dovednosti v rámci dlouhodobého i operativního plánování. Podporuje vedení škol v cílenějším a efektivnějším využívání výsledků inspekční činnosti ČŠI ke zvýšení kvality školy.
Projekt KOMPAS tak usiluje o to, aby byl model tzv. Kvalitní školy vnímán nejen jako evaluační nástroj, ale také jako východisko pro vlastní hodnocení školy a pro nastavování účinných intervencí v rámci řízení školy a pedagogického vedení.
Strategie 2030+, schválená v roce 2020, určuje směr rozvoje školství s důrazem na modernizaci, rovný přístup ke vzdělávání a podporu pedagogů. Implementace probíhá ve třech obdobích, první z nich skončilo v roce 2023. Jednotlivá opatření byla zpracována do tzv. karet opatření:
Strategie si mimo jiné klade za cíl zmodernizovat a vybavit školy, metodicky je vést, zavést digitální technologie, zredukovat objem učiva, podpořit stávající pedagogy a přípravu těch nových, ale také například zvýšit profesionalizaci ředitelů škol nebo snížit administrativní zátěž škol.
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky je implementačním dokumentem Strategie 2030+ pro druhé realizační období 2023–2027. Týká se celého systému regionálního školství, od předškolního po vyšší odborné, včetně celoživotního učení, neformálního a informálního učení.
Prioritní témata vycházejí nejen ze Strategie 2030+, ale také z vyhodnocení předchozího dlouhodobého záměru, analýz, šetření a výzkumů. Pro období 2023–2027 stanovilo MŠMT v oblasti vzdělávací politiky pro regionální školství tři priority: Děti a mládež, Školy a pedagogové a Efektivní systém školství.
Auditu vzdělávacího systému se obecně prospěšná společnost EDUin věnuje již od roku 2014. S využitím veřejně dostupných dat a zdrojů popisuje a hodnotí aktuální stav vzdělávacího systému a změny ve vzdělávací politice v daném roce. Vybraným klíčovým tématům se podrobněji věnují jednotlivé analýzy. V těchto textech jsou obsaženy také komentáře oponentů. Audit si všímá stinných i světlejších stránek a podporuje myšlenku vzdělávací politiky založené na datech. Svou reflexí efektivity vzdělávacího systému vybízí aktéry k dialogu. Nezapomíná ani na konkrétní doporučení.