Evropské odborné vzdělávání reaguje na digitální transformaci. Zatímco vysoce digitalizované Estonsko řeší kvalitu e-learningu, Nizozemsko se zaměřuje na komplexní rozvoj digitálních dovedností učitelů. Česká republika odpovídá na změny revizí vzdělávacích programů.

Digitalizace je jedním z megatrendů, který ovlivňuje celou společnost včetně odborného vzdělávání a přípravy. Nové digitální nástroje a vzdělávací prostředí vzbuzují diskuse na vnitrostátní i evropské úrovni. Síť EQAVET proto uspořádala v listopadu 2023 akci s názvem „Quality assuring the digital tools and delivery in VET“ s cílem zamyslet se nad digitalizací z pohledu zajišťování kvality v odborném vzdělávání.

Digitální nástroje a vzdělávací prostředí s sebou nesou nové profesní role, způsoby učení, pedagogické přístupy i způsoby hodnocení. Digitalizace proto ovlivňuje i zajišťování kvality v odborném vzdělávání. Síť EQAVET již dříve identifikovala šest oblastí souvisejících se zajišťováním kvality ve vztahu k digitalizaci v odborném vzdělávání a přípravě:

• Digitální vzdělávání: Školy, zejména následkem pandemie covidu-19, rychle zavedly online výuku a kombinovanou výuku a začaly používat umělou inteligenci. Ukázalo se, že je to náročné zejména pro učení se na pracovišti a že školy mají problém zajistit kontinuitu vzdělávání.
• Digitální dovednosti a kompetence: Žáci potřebují digitální dovednosti, aby získali práci. Učitelé a instruktoři zase potřebují vysokou úroveň digitálních dovedností a schopnost používat pedagogické přístupy reagující na nové formy učení.
• Vzdělávání učitelů: Učitelé a instruktoři odborného vzdělávání potřebují podporu, vzdělávání a poradenství v oblasti digitální transformace.
• Vybavení a dostupnost: Pro žáky odborného vzdělávání pocházející ze znevýhodněného prostředí může být přechod na online výuku či kombinovanou výuku obtížný. Zároveň mají tito žáci ztížený přístup ke zdrojům, které budou potřebovat ve svém pracovním životě. Někteří poskytovatelé odborného vzdělávání také disponují modernějším vybavením než jiní.
• Měkké dovednosti: Ačkoliv žáci potřebují celou řadu měkkých dovedností, poskytovatelé odborného vzdělávání mají problém tyto dovednosti u nich rozvíjet za situace, kdy se snižuje objem prezenčního vyučování. Online výuka neposkytuje dostatek interakcí a může mít dopad na sebevědomí žáků.
• Specializovaní pracovníci: V oblasti odborného vzdělávání je obtížné získat a udržet si IT odborníky.

Jak k některým z celé řady výzev přistupují evropské země? Akce sítě EQAVET přinesla příklady ze systémové úrovně v Estonsku, Nizozemsku i Česku.

Estonsko: vysoká míra digitalizace i proměnlivá kvalita e-learningu

Digitální transformace je v Estonsku zohledněna na národní úrovni ve strategických dokumentech. Estonské ministerstvo školství a výzkumu připravilo pro období 2021–2025 vzdělávací strategii, jejíž tři hlavní cíle jsou:

• hladce prostupné vzdělávací cesty na míru,
• kompetentní a motivovaní učitelé,
• návaznost vzdělávání na potřeby společnosti a trhu práce.

Vzdělávací strategie rovněž zahrnuje několik akcí přímo svázaných s digitalizací: rozvoj individualizovaného a diverzifikovaného učení, vývoj digitálních řešení pro vzdělávání, pro řízení individuálních vzdělávacích a kariérních cest i pro hodnocení dovedností, rozvíjení a zavádění různých metod pro učení se i vyučování a dále také zvyšování povědomí o příležitostech i rizicích digitalizace.

Estonsko si kromě toho vytyčilo cíle pro rok 2035, které obsahují:

• digitální pedagogiku: učitelé a instruktoři by měli mít dostatečné digitální dovednosti, aby zvládli nové trendy, a digitální technologie by zároveň měly být při vyučování využívány smysluplně;
• IT vzdělávání: všechny věkové skupiny by měly mít digitální dovednosti, které jsou předpokladem rovných příležitostí a lepší konkurenceschopnosti.

Digitalizace v Estonsku zvýšila dostupnost a rozmanitost vzdělávání i efektivitu systému. Digitální infrastruktura estonských škol je zároveň na vysoké úrovni. Hodnocení kvality odborného vzdělávání (2022) ukazuje, že v Estonsku se používají virtuální prostředí a nástroje pro spolupráci, žákům i učitelům je poskytována technologická podpora a žáci si mohou samostatně řídit vlastní učení pomocí e-kurzů a e-learningu.

Na druhou stranu digitální dovednosti učitelů mají různou úroveň, existuje zde množství informačních systémů a kvalita e-learningových materiálů je nekonzistentní.

Pro e-kurzy byla před několika lety vyvinuta značka kvality s cílem zlepšit jejich úroveň a sdílet dobrou praxi. Tato značka vyjadřuje dobrou kvalitu kurzu a vysokou míru integrace digitálních technologií v procesu učení, včetně stanovených a pravidelně aktualizovaných kritérií hodnocení a sebehodnocení.

Nizozemsko: komplexní podpora digitálních kompetencí učitelů

Nizozemsko se zaměřuje na digitální kompetence učitelů, které sleduje na institucionální úrovni v rámci programu „Digitální kompetence“ (váže se na ukazatel 2 rámce EQAVET – investice do vzdělávání učitelů a instruktorů). Jeho cílem je získat přehled o skutečných digitálních dovednostech učitelů a jejich chování vůči digitálním technologiím a v návaznosti na to tvořit příslušné politiky.

Nizozemští učitelé by měli být schopni díky svému počátečnímu i dalšímu profesnímu rozvoji zajišťovat vysoce kvalitní vzdělávání, což zahrnuje také technické a digitální dovednosti, jako je výuka ve virtuálním prostředí. Všichni učitelé a instruktoři by proto měli mít určitou úroveň digitálních kompetencí, a to jak ve vztahu k zajištění obsahu, tak k metodice výuky. Osvojování dovedností je však stále potřeba podporovat:

• V budoucnu je třeba se zaměřit na širší škálu digitálních kompetencí, například na to, jak používat vybavení a digitální platformy pro e-learning. Je důležité, aby učitelé viděli v digitálních kompetencích hodnotu, a to i pro usnadnění jejich práce.
• Odpovědnost za digitalizaci by neměla být svěřena jednomu koordinátorovi, ale měla by spočívat na všech členech týmu (a nejen učitelích).
• Průběžné učení by mělo nahradit nahodilá školení učitelů, aby nedocházelo k propadu dovedností v průběhu času. Výzkum v Nizozemsku ukázal, že ojedinělá školení nemají u učitelů dlouhodobé účinky ve srovnání s průběžnou výměnou zkušeností ve skupině.
• Vzdělávání učitelů by se nemělo zaměřovat pouze na výukové strategie, ale mělo by být holistické. Aby učitelé změnili své chování, musí vidět v digitálních dovednostech přidanou hodnotu pro svou práci.

Česká republika: revize vzdělávacích programů

Také Česká republika, zastoupená Martinem Úlovcem – zmocněncem pro digitalizaci a digitální vzdělávání při MŠMT, představila svůj systémový přístup k digitálnímu vzdělávání a digitální transformaci odborného vzdělávání. Národní strategie umělé inteligence je postupně zaváděna do praxe od roku 2020. Masivní podpora se týká rovněž vzdělávání učitelů. Do roku 2025 by měly školy do svých vzdělávacích programů postupně zavést průřezové digitální dovednosti, informatické myšlení a nový obsah informatiky.

Revidované vzdělávací programy se zaměřují na:

• rozvoj digitálních dovedností;
• digitální wellbeing a kybernetickou prevenci;
• integraci a efektivní využití AI a dalších digitálních technologií.

Mezi budoucí priority patří:

• umožnit udržitelný rozvoj digitální infrastruktury škol;
• rozvíjet vysokorychlostní internetové připojení ve školách;
• zajistit přístup k internetu pro všechny a zabránit digitální propasti;
• navýšit odbornou přípravu expertů na informační a komunikační technologie a zvýšit podíl žen v profesích souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi;
• efektivně začlenit umělou inteligenci do výuky (včetně posílení podpory školám při využívání AI, rozšíření nabídky vzdělávání pro učitele, zajištění bezpečného používání AI a rozvíjení individualizovaných forem výuky).

V přípravě je nový rámec pro digitální vzdělávání na roky 2023–2027.

Evropský rozměr digitalizace

Digitalizace odborného vzdělávání a digitální vzdělávání mají oporu v doporučení Rady EU o odborném vzdělávání a přípravě z roku 2020 a v Osnabrücké deklaraci, ale také v doporučení Rady EU z roku 2022 o mikrocertifikátech a individuálních vzdělávacích účtech.

Na podporu digitálních dovedností jsou k dispozici nástroje EU:

• rámec digitálních kompetencí (aktualizovaná verze DigComp 2.2);
• SEFLIE: nástroj pro sebereflexi škol, který umožňuje posoudit využívání digitálních technologií ve školách v osmi oblastech a spojuje pohled různých zúčastněných stran (vedení, učitelů a žáků). Nový modul „SELFIE for WBL“ podporuje odborné vzdělávání a přípravu při učení se prací ve školách či podnicích;
• centra odborné excelence;
• evropský certifikát digitálních dovedností, který umožnuje prezentovat svou úroveň digitálních dovedností.

Co je EQAVET?

Systém EQAVET je založen na cyklu zajišťování a zlepšování kvality a zahrnuje deskriptory a ukazatele využitelné pro řízení kvality jak na systémové úrovni, tak na úrovni poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy. EQAVET poskytuje rámec spočívající ve společných zásadách, které mají pomoci členským státům při posuzování a zlepšování kvality jejich systémů odborného vzdělávání a přípravy. Sadu nástrojů EQAVET lze využít ve všech typech vzdělávacích prostředí, ať už ve školách, nebo na pracovišti. Od roku 2020 rámec EQAVET zahrnuje také ukazatele týkající se digitálních aspektů.

Quality Assurance of digital tools and delivery in VET: Summary Report from the EQAVET Peer Learning Activity: 22-23 November 2023. EQAVET. [cit. 2024-01-22].