„Peer“ znamená rovný s rovným, u aktivit vzájemného učení (peer learning activities) spolu tedy komunikují dvě osoby (žáci, učitelé, odborníci, úředníci atd.) na stejné úrovni. U aktivit vzájemného hodnocení (peer review) jde o proces vnější, externí evaluace, například zavedeného procesu, způsobu práce, odborné nebo vědecké práce či myšlenky nezávislými experty.
Na rozdíl od studijních návštěv kladou aktivity vzájemného hodnocení vyšší nároky na celkovou přípravu a především na hodnotnou zpětnou vazbu. Je proto nezbytné, aby se na tento typ aktivity připravili jak účastníci, tak ti, kteří zpětnou vazbu poskytují. Kritický přítel by měl být především nezávislým a kvalifikovaným hodnotitelem (peer). Příprava by měla začít alespoň dva měsíce předem a každý by měl jasně vědět, jaká je jeho role a co si má připravit a prostudovat (zpravidla je potřeba jít více do hloubky tématu či problému).
Aktivity vzájemného hodnocení
Může se jednat o nejrůznější oblasti hodnocení, jako např. hodnocení vzdělávacího programu školy, proces výuky, zapojování žáků, ověřování výsledků učení, spolupráci se zaměstnavateli, celkové klima školy, kultura kvality v instituci a další témata, která mohou školu pálit. Východiskem je proto vytvoření sebehodnoticí zprávy a formulace problémů, které chce škola přezkoumat a analyzovat s pomocí kritických přátel. Následuje důkladná příprava hodnoticí návštěvy a zajištění účasti celé škály zainteresovaných aktérů (žáci, učitelé a další pracovníci školy, rodiče, spolupracující zaměstnavatelé, zřizovatel atd.) na rozhovorech. Souběžně se připravují také vyškolení hodnotitelé.
Klíčovou aktivitou vzájemného hodnocení je pak hodnoticí návštěva a rozhovory se zainteresovanými osobami. Na závěr je připravena předběžná zpětná vazba a poté hodnotitelé vypracují hodnoticí zprávu. Tu mohou hodnocení připomínkovat, mělo by však dojít k vzájemnému konsenzu, který je současně i přijetím hodnoticí zprávy. V poslední fázi by mělo dojít k implementaci doporučení ze vzájemného hodnocení ve formě akčních plánů a návrhu konkrétních aktivit.
Výhody a přínosy
Jde o velmi efektivní nástroj pro hodnocení již zvolených nebo užívaných postupů, předávání zkušeností, návrhů, řešení a doporučení s možností získat zpětnou vazbu a náměty k případné revizi způsobu řešení témat či oblastí, kterými se aktuálně ve svém regionu (škole nebo instituci) zabýváte. Aktivita se může realizovat jen mezi dvěma či více institucemi či zeměmi.
Metoda vzájemného hodnocení může být vnímána jako alternativa k formální externí evaluaci, a je proto i příležitostí pro případnou mezinárodní spolupráci a síťování. Umožňuje získat erudovaný názor, pohledu i rady zvenčí a identifikovat tak slabá místa a slepé uličky, ale také zdůraznit příklady dobré praxe a silné stránky.
Peer review je metoda kolegiálního, vrstevnického hodnocení, která se v oblasti vzdělávání využívá v úrovni hodnocení systému (např. OECD, Eurostat, ETF a další organizace), instituce (poskytovatel, zřizovatel) a její činnosti nebo produktu (např. odborný text, strategie, atd.). Jedná se o hodnocení poskytované jednou osobou nebo skupinou osob, tzv. peers, kteří mají ve své mateřské organizaci identickou nebo podobnou roli a vykonávají činnost obdobnou jako jejich protějšek v hodnocené organizaci. Peer review je založeno na kolegiálním, kritickém, avšak současně citlivém posouzení (kritický přítel). Jde o aktivitu dobrovolnou, která může doplňovat externí hodnocení organizace. Má formativní funkci a zaměřuje se na rozvoj a na podporu trvaného zlepšování kvality. Tato forma hodnocení vyžaduje intenzivní přípravu obou stran a má jasně stanovená pravidla (metodika, manuály či standardy).
Metoda vzájemného hodnocení na Slovensku
Zajímavou zkušenost s peer review mají na Slovensku, kdy si tuto metodu vyzkoušelo již několik středních škol. Ve spolupráci Národního referenčního bodu a italské organizace Forma Azione bylo vyškoleno před dvěma lety prvních 16 hodnotitelů. Pilotáž proběhla v únoru 2018 na Střední škole strojnické v Bratislavě, kde se vedení školy soustavně snaží zavádět inovace v odborném vzdělání i ve využívání nástrojů pro zajištění kvality.
Po těchto zkušenostech a informační kampani se podařilo zkušenost přenést peer review jako nástroje pro zajišťování kvality na úroveň zřizovatele, tedy kraje. Prvním krajem, kde se peer review koná na podnět zřizovatele, je Trenčianský samosprávný kraj. Jeho vedení podepsalo v lednu 2020 memorandum o spolupráci při zavádění metody peer review se ŠIOV (Štátný inštitút odborného vzdelavania).
V průběhu letošního roku se budou k ověřování přidávat další školy, zkušenost doposud získalo Gymnázium v Dubnici nad Váhom a Střední průmyslová škola strojnická v Povážskej Bystrici. Školení budoucích koordinátorů kvality na školách a hodnotitelů (peer) provádí na Slovensku Národní referenční bod EQAVET, které pro tyto účely připravilo dva certifikované kurzy určené učitelům nebo zaměstnancům školy, kteří se budou vzájemným hodnocením zabývat.
Více informací o slovenské zkušenosti: https://okvalite.sk/dokumenty-k-peer-review/
Příklady
PLA ke kvalitě odborného vzdělávání pořádá tradičně sekretariát EQAVET
Seznam PLA uspořádaných ve spolupráci se členskými zeměmi