Snad každému z nás už někdy v životě odešel blízký člověk. Jde o náročné, emočně velmi těžké období a mnohdy člověk zjistí, že si sám neporadí. Co se v tu chvíli dá dělat? Jednou z možností je poradit se s odborníkem – Poradcem pro pozůstalé. Jaká je práce takového specialisty? Jaké dovednosti musí mít? A jak se jím stát?
Komunikace, podpora a doprovázení pozůstalých
Schopnost empatie, naslouchání a citlivé komunikace je pro tuto profesi zásadní. Kromě toho ale musí poradce zvládat i další dovednosti – znát způsoby vyjadřování žalu u lidí z jiných kultur, znát možnosti a limity péče o pozůstalé v rámci stávající psychosociální péče v naší republice nebo umět pomoci i klientovi s ohledem na prognózu blízkého úmrtí jeho blízké osoby. Rozvíjení účinné komunikace a podpory pozůstalých je jedno z kritérií, které hodnotí autorizovaná osoba u skládání zkoušky v rámci Národní soustavy kvalifikací – tedy zkoušky, která je potřeba pro získání kvalifikace v tomto oboru.
Usnadňování procesu truchlení
Poradce musí vědět, jaké jsou možné reakce na ztrátu blízké osoby a jak s jednotlivými typy pracovat. Umí navrhnout, jakými vhodnými způsoby lze u pozůstalých podporovat práci se vzpomínkami a ventilaci emocí. S tím souvisí schopnost klást vhodné otázky, kterými lze usnadnit vyprávění pozůstalých klientů a objasnit význam ticha v poradenství pro pozůstalé. Poradce také umí vybrat vhodnou pomoc při procesu přiznání si ztráty blízké osoby a poradit, jak překonávat překážky v rámci procesu adaptace na novou realitu.
Pomoc s procesem pohřbu
Kromě emocionální podpory je poradce velkým pomocníkem i v řešení ryze praktických záležitostí. Truchlící pozůstalí mnohdy tápou a obtížně se orientují v tom, jaké záležitosti je potřeba vyřídit, v jakém sledu a u jaké organizace či úřadu co vyřídit. Poradce pro pozůstalé tak dokáže svým klientům vysvětlit, v jakých prostorách lze a nelze sjednávat pohřby a proč; jaké dokumenty je potřeba přinést do pohřební služby k zajištění pohřbu; poradí, jakým způsobem a kde je možné zajistit hrobové místo; určí postup při úmrtí v zahraničí (anebo naopak při úmrtí cizince v ČR) a poradí i s právními záležitostmi spojenými s čerpáním pracovního volna a náhradou mzdy nebo platu na pohřební obřad.
Jak vypadá zkouška u autorizované osoby?
Pro výkon této profese je potřeba složit zkoušku. Samotná zkouška se skládá z několika částí. Autorizovaná osobaJe fyzická nebo právnická osoba, které autorizující orgán přiznal právo ověřit zkouškou, zda si žadatel o kvalifikační osvědčení profesní kvalifikace skutečně osvojil všechny požadované kompetence. Autorizované osoby jsou podle své odbornosti evidovány v informačním systému NSK., tedy subjekt, který má kompetenci udělovat profesní kvalifikaci, je povinna připravit 3 modelové situace. Uchazeči jsou zadány činnosti, které jsou typické pro výkon tohoto povolání. Konkrétní úkoly, jejichž rozsah určí zkoušející. To, co by měl poradce pro pozůstalé umět (tedy praktická, dovednostní rovina kompetence), se nejčastěji projevuje při vlastní práci s klienty. Proto se praktické ověřování provádí řešením rozmanitých modelových situací s hráčem role (figurantem), který hraje roli „pozůstalého“.
Během modelových situací se sleduje, jakým způsobem uchazeč pracuje s právy a potřebami pozůstalých (potřebou času, empatie, přístupu k realitě, respektování individuality apod.). Po praktické části následuje ústní a písemná část zkoušky, které ověří teoretické znalosti.
Zaujala vás tato pozice? Rádi byste pomáhali ostatním v jejich těžkých životních chvílích? Na webu Národní soustavy kvalifikací najdete další podrobnosti, seznam autorizovaných osob i detaily ohledně kvalifikační zkoušky.
Co je osvědčení o získání profesní kvalifikace? A proč ho získat?
