Národní pedagogický institut ČR zajišťuje tvorbu a revize kvalifikačních a hodnotících standardů profesních kvalifikací. Pro léta 2021–2024 vznikl pod hlavičkou MŠMT Plán podpory rovnosti žen a mužů. V rámci tohoto plánu je potřeba zajistit, aby Národní soustava kvalifikací, která obsahuje seznam všech dostupných profesních kvalifikací, maximálně zohledňovala principy genderové vyváženosti a ve zveřejněných profesních kvalifikacích byl tento princip uplatňován. Konkrétně se jedná o naplnění specifického cíle G.3 výše uvedeného dokumentu: Genderově vyvážený přístup při tvorbě a revizích profesních kvalifikací v Národní soustavě kvalifikací a z něj vyplývající opatření G.3.1: Zohlednit hledisko genderové vyváženosti při tvorbě a revizích profesních kvalifikací.
Co to znamená v praxi?
Většinou jste v soustavě profesních kvalifikací mohli narazit na pozici, která byla uvedena pouze v jednom tvaru, obvykle v mužském rodě – tesař, obráběč, lakýrník apod. Výše zmiňovaný Plán podpory rovnosti žen a mužů to však změnil. U většiny profesních kvalifikací se teď nyní setkáte s oběma rody dané pozice: tesař/tesařka, obráběč/obráběčka, lakýrník/lakýrnice atd.
Jen mužské či ženské obory neexistují
Názvosloví a pojmenování v konkrétním rodu mohlo evokovat fakt, že daná profese je určena pouze pro jedno pohlaví. Nový princip má těmto předsudkům bránit a poukazovat na to, že u všech oborů je možno, aby byly vykonávány bez ohledu na pohlaví – a tudíž aby i rekvalifikace v tomto oboru nebyla z pohledu pohlaví diskriminační.
Čistička či kosmetik?
Pochopitelně můžeme vést lingvistickou debatu o vhodnosti některých přechýlení do jiného rodu – obzvláště pokud např. historicky bylo dané povolání typické pro jedno z pohlaví. Mezi příklady můžeme uvést kosmetičku, svářeče, pokladníka nebo dlaždiče. Využívat netypických názvů, mezi které by podle uvedených příkladů patřil „kosmetik“, „svářečka“, „dlaždička“ pochopitelně v běžném jazyce není obvyklé. Některé z výrazů jsou sice gramaticky korektní, ale jejich použití se neuplatňuje. Některé výrazy jsou ovšem zcela nepoužitelné. Pro takové případy je možné dle Ústavu pro jazyk český danou pozici opsat. Při opisu pozice je opět potřeba dodržet genderovou neutralitu a je tak nutné uvádět např. „pracovník/pracovnice poskytující kosmetické služby“ či „odborník/odbornice na pokládku podlah“.
Existují i názvy profesí, u kterých se rod slova projeví až při skloňování, nikoliv v samotném názvu. Mezi taková povolání patří např. výpravčí, výčepní, pokladní, vedoucí nebo účetní.
Genderová (ne)rovnost nejen na papíře
Platové rozdíly mezi muži a ženami jsou dlouhodobě sledovány a je potřeba tyto rozdíly snižovat. Vhodné a nediskriminační pojmenování jednotlivých profesních kvalifikací k tomu může být jedním z mnoha malých kroků.
