Kvalitní škola je příkladem nástroje na podporu kvality vzdělávání na národní úrovni, kterou vyvinula Česká školní inspekce (ČŠI). Popisy kritérií, která jsou v souladu s principy EQAVET, umožňují ředitelům škol posoudit, nakolik jejich škola odpovídá v oblastech i v jednotlivých kritériích popisovanému žádoucímu stavu. Sami tak mohou zjistit, jak si jejich škola vede a kde má největší prostor pro zlepšení.
MŠMT schválilo v roce 2016 model „kvalitní školy“ ČŠI a spolu s ním i modifikovaná kritéria pro hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání, která reflektují tu nejvyšší, tedy výbornou úroveň. Podle těchto kritérií byly školy a školská zařízení zapsané do školského rejstříku poprvé hodnoceny od školního roku 2015/2016. Kritéria jsou i nadále před začátkem nového školního roku aktualizována a schvalována poradou vedení MŠMT.
Kritéria kvalitní školy jsou zpracována v modifikacích pro jednotlivé úrovně škol – mateřské školy, základní školy, střední školy – gymnázia, střední odborné školy, vyšší odborné školy, základní umělecké školy, školní družiny a školní kluby, domovy mládeže, domovy mládeže se školou a internáty, střediska volného času, diagnostické ústavy, výchovné ústavy, dětské domovy se školou a střediska výchovné péče a pro školská poradenská zařízení. Jsou formulována pro potřeby vnějšího hodnocení instituce, ale lze s nimi pracovat také v rámci autoevaluce jednotlivých škol a školských zařízení a využít je lze i pro potřeby hodnocení prováděné zřizovateli.
Kritéria kvalitní školy jsou uskupena do šesti základních oblastí:
Na znění jednotlivých oblastí jsou pak navázána hodnoticí kritéria a také jejich popisy, které odpovídají nejvyšší možné úrovni naplnění daného kritéria.
Více informací o Kvalitní škole najdete na:
Česká školní inspekce
Česká školní inspekce (ČŠI) se zabývá externím monitorováním kvality a výkonem nezávislé inspekční činnosti. ČŠI je orgánem s celostátní působností a je klíčovým partnerem Národního referenčního bodu pro zajišťování kvality (NRP EQAVET).
Prostřednictvím ČŠI je zajišťováno hodnocení vzdělávací soustavy v České republice v oblasti vzdělávání a školských služeb. ČŠI získává a analyzuje informace o vzdělávání v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách, ale také ve školských zařízeních (např. školní jídelny, domovy mládeže) zapsaných do školského rejstříku. Externí evaluaci provádí také tam, kde se uskutečňuje praktické vyučování či odborná praxe.
ČŠI zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání podle příslušných školních vzdělávacích programů (ŠVP) a akreditovaných vzdělávacích programů a jejich soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem. Získává tak objektivní a široce využitelné informace o stavu a kvalitě vzdělávací soustavy v České republice.
Vždy v prosinci zveřejňuje Česká školní inspekce v souladu s § 174 odst. 13 školského zákona výroční zprávu za předchozí školní rok. Tato zpráva poskytuje komplexní hodnocení stavu vzdělávacího systému, kvality a efektivity vzdělávání a prezentuje výsledky vzdělávání dětí, žáků a studentů v ČR. Ve zprávě jsou představena data a poznatky, které vycházejí z inspekční činnosti. Součástí zprávy jsou také analýzy o fungování škol a školských zařízení.
Výroční zpráva obsahuje nejen informace týkající se zhodnocení současného stavu, ale také doporučení adresovaná školám, zřizovatelům i systému, která směřují k dalšímu rozvoji a podpoře vzdělávání v jednotlivých oblastech a která mají význam pro strategické rozhodování o dalším směřování vzdělávací politiky.
Do přípravy tohoto klíčového dokumentu, podporujícího politiku založenou na důkazech, se podařilo transparentně zapojit odbornou i širokou veřejnost. Úkolem Strategie 2030+, která byla schválena vládou ČR v říjnu 2020, je jasně stanovit směr a priority rozvoje školství, připravit ho na nové výzvy, ale také řešit přetrvávající problémy. Strategie by měla například pomoci zmodernizovat a vybavit školy, metodicky je vést, zavést digitální technologie, zredukovat objem učiva, podpořit stávající pedagogy a přípravu těch nových, ale také například zvýšit profesionalizaci ředitelů škol nebo snížit administrativní zátěž škol.
Prvním ze dvou strategických cílů je proměna obsahu a způsobu vzdělávání a jeho zaměření na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život. Druhým cílem je snižování nerovností v přístupu ke vzdělání a rozvoj potenciálu všech dětí, žáků a studentů. Cestu pro dosažení těchto cílů představuje pět strategických linií:
Strategie 2030+ je rozdělena do tří implementačních období, která mají určeny konkrétní cíle, harmonogram i výstupy a indikátory, jež mají zhodnotit plnění cílů. První implementační období, které skončilo s koncem roku 2023, vycházelo z identifikace pěti klíčových opatření s významným potenciálem přispět k naplnění cílů samotné Strategie 2030+. Tato opatření byla zpracována do tzv. karet opatření:
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky je implementačním dokumentem Strategie 2030+ pro druhé realizační období 2023–2027. Týká se celého systému regionálního školství, od předškolního po vyšší odborné, včetně celoživotního učení, neformálního a informálního učení.
Dlouhodobý záměr stanovuje opatření na úrovni státu, které by pak kraje měly aplikovat prostřednictvím vlastních dlouhodobých záměrů. Ty jsou vypracovávány krajskými úřady, které je následně předkládají MŠMT k vyjádření.
Prioritní témata vycházejí nejen ze Strategie 2030+, ale také z vyhodnocení předchozího dlouhodobého záměru, analýz, šetření a výzkumů. Pro období 2023–2027 stanovilo MŠMT v oblasti vzdělávací politiky pro regionální školství tři priority: Děti a mládež, Školy a pedagogové a Efektivní systém školství.
Vyhodnocení stavu plnění předchozího Dlouhodobého záměru (2019–2023), stejně tak jako interní evaluace Strategie 2030+ jsou samostatnými přílohami Dlouhodobého záměru ČR 2023–2027.
Auditu vzdělávacího systému se obecně prospěšná společnost EDUin věnuje již od roku 2014. S využitím veřejně dostupných dat a zdrojů popisuje a hodnotí aktuální stav vzdělávacího systému a změny ve vzdělávací politice v daném roce. Vybraným klíčovým tématům se podrobněji věnují jednotlivé analýzy. V těchto textech jsou obsaženy také komentáře oponentů. Audit si všímá stinných i světlejších stránek a podporuje myšlenku vzdělávací politiky založené na datech. Svou reflexí efektivity vzdělávacího systému vybízí aktéry k dialogu. Nezapomíná ani na konkrétní doporučení.